Silnější než NATO“. USA zakládají silný vojenský pakt východně od Ruska

20:54 28.06.2021

Americká letadlová loď Carl Vinson - Sputnik Česká republika, 1920, 28.06.2021

© REUTERS / U.S. Navy Photo by Mass Communication Specialist 3rd Class Tom Tonthat

Stovky tisíc vojáků, útočné letadlové lodě a strategické letectvo. Pentagon rychle zásobuje zbraněmi asijsko-tichomořský region. Washington se těsně přiblížil k vytvoření vojenského bloku, který bude podle odhadů expertů NATO v Asii. I když vytčený cíl zní zadržování Číny, vážně se to projeví také na bezpečnosti Ruska.


Úplná kontrola

O založení vojenského paktu v Asii podobajícího se Severoatlantické alianci začali mluvit již koncem nultých let. V roce 2007 japonský premiér Šinzó Abe navrhl organizaci Dialog čtyřstranné bezpečnosti za účasti v prvních etapách USA, Japonska, Austrálie a Indie.


Pak se měly připojit další asijské státy hraničící s Čínou. Je jasné, že za tím stojí Američané, kteří považují Čínu za hlavního geopolitického nepřítele.

Japonsko velmi závisí na USA, na ostrovech již dávno zakotvila americká námořní pěchota, byly postaveny velké základny, Washington zásobuje japonské Síly sebeobrany zbraněmi a technikou.


Dalším satelitem Američanů v Tichomoří je Austrálie, hlavní spojenkyně USA mimo NATO. Australané se zúčastnili války v Perském zálivu, válčili v Afghánistánu a Iráku. Ozbrojené síly této země čítající 80 tisíc vojáků mají tanky Abrams, obrněná vozidla pěchoty M113, houfnice M198 a M2A2, raketové systémy Javelin a pušky M4A1, z letecké techniky jsou to vrtulníky Chinook a Černý jestřáb.

Podle údajů Hlavní správy Generálního štábu RF urychlují Američané založení protičínské koalice na základě Dialogu čtyřstranné bezpečnosti. Přitom vyvíjejí aktivní vliv na Indii. „Kromě Austrálie a Japonska přikládají zvláštní význam zapojení do tohoto formátu Indie, která tradičně samostatně provádí svoji zahraniční politiku,“ řekl náčelník správy, admirál Igor Kostjukov.


Doktor vojenských věd Konstantin Sivkov má za to, že se Washington snaží zapojit do aliance také další země, například Filipíny a Indonésii.

Potřebují velký blok, který by zahrnul celou západní část Pacifiku,“ řekl. „Ohrožuje to samozřejmě Rusko. Všechno se přece děje u našich východních hranic. Aktivity USA mohou vést k založení vojenského paktu RF a Číny. Pak vyvstane naléhavá otázka pro Indii, buď přejít na stranu Američanů s dost těžkými následky anebo podpořit Rusko,“ uvedl.


Hra pomocí rozporů

Expert učinil předpoklad, že se za tohoto vývoje událostí změní Šanghajská organizace pro spolupráci, které se účastní jak Rusko, tak Čína a Indie, ve vojensko-politický blok se zapojením dalších zemí.

Pro USA to vážně zkomplikuje situaci v regionu. Washington ale přece jen počítá s naprostou kontrolou nad regionem, který se, jak jsou přesvědčeni v ruském generálním štábu, stane v budoucnu lokomotivou světové ekonomiky a arénou soupeření předních mocností.

Američtí politici použijí ve snaze zatáhnout Dillí do vojenského bloku staré rozpory mezi Indií a Čínou, vysvětlil Sputniku dopisující člen Ruské akademie přírodních věd Konstantin Sokolov.

Není na tom nic nečekaného. Indie a Čína jsou hlavní země regionu, ostatní hrají pomocnou úlohu. Cílem USA je jako vždy válčit cizíma rukama, neplýtvat vlastními zdroji. Vojenská podpora, zabezpečení, včetně informační, to je již druhořadá otázka,“ uvedl.

Sokolov rovněž nepochybuje, že založení tohoto paktu hrozí Rusku velmi negativními následky. „Máme historicky přátelské vztahy s Čínou a Indií. Stupňování indicko-čínské konfrontace znamená pro Moskvu velké komplikace v zahraniční politice,“ řekl Sokolov.


Experti se ale shodují na tom, že založení vojenské koalice v regionu nepotrvá jeden rok. Z toho prostého důvodu, že tento plán má stejně moc odpůrců jako stoupenců.

V Indii a Číně a také v dalších zemích mají dost zdravě smýšlejících lidí. Všichni si výborně uvědomují, že taková aliance posílí přítomnost USA v regionu, ale neposkytne víc bezpečnosti. Naopak vznikne bod soustředěnější konfrontace,“ upřesnil Sokolov.


Válečné přípravy

USA značně zvýšily v posledních letech stav svých vojenských sil v tichomořském regionu. Americké válečné lodě pravidelně podnikají plavby ve dvanáctimílové zóně kolem Paracelských ostrovů a Spratlyových ostrovů, kvůli kterým vede Čína dlouhá desetiletí spory s několika státy regionu.

Jsou také častější vojenská cvičení amerického námořnictva v Pacifiku v blízkosti čínských vod. V červnu například do Jihočínského moře vplula letadlová loď Ronald Reagan. Měla údajně zajistit bezpečnost regionálních spojenců USA.

Od roku 2020 rozmístilo americké vojenské námořnictvo v tomto regionu hned tři útočné skupiny letadlových lodí. Na leteckou základnu Andersen na Mariánských ostrovech periodicky přesunují strategické bombardéry B-52, B-1 a B-2. Občas tady nese službu až 15 letounů, nosičů jaderných zbraní.

Pentagon stále častěji zapojuje do manévrů spřátelené státy. Japonští a američtí námořníci například dvojnásobně zvýšili intenzitu společných cvičení. V roce 2021 jich měli až 23. Peking přirozeně protestuje. Ale Američané prohlašují, že hodlají plout tam, kde to dovoluje mezinárodní právo


V ruském generálním štábu upřesnili, že USA soustředily v regionu seskupení ze 400 tisíc vojenských příslušníků. V roce 2019 vyvinuli Američané celou strategii, jejímž cílem je dosažení převahy díky vojenské přítomnosti, aktivizaci cvičné bojové činnosti a vybavení ozbrojených sil moderními bojovými systémy.

Pentagon založil před několika lety v Pacifiku jednotku nového typu, pohotovostní skupinu s více oblastmi (Multi-DomainTask Force), která je určená k prolomení obrany a likvidaci klíčových objektů nepřítele. Celkem mají USA v tomto regionu přes 200 vojenských objektů, včetně asi 50 vojenských základen.

Washington také do roku 2024 v indicko-tichomořském regionu plánuje rozmístit 1. pohotovostní flotilu. Tento útvar má působit ve vodách východní části Indického oceánu. Uvolní to síly 7. pohotovostní flotily, aby se soustředila na úkoly ve Východočínském a Jihočínském moři, zaktivizovala vojenskou činnost za účelem zadržování Číny v jižní a jihovýchodní Asii.